Loudness war

Nejsem příznivcem facebooku, ale právě ten mě asi před třičtvrtě rokem přivedl na stránky organizace turn me up. Dneska jsem si poslechnul rozdíl v těch dvou ukázkových nahrávkách na webu. V mých sluchátkách to tehdy tak nevyznělo, ale hodně té energie v té oříznuté skladbě chybí… Tak se toho třičtvrtě roku trochu zaměřuji i na to, jak je skladba nahrána. Ne, že bych podle toho nějak třídil to, co budu poslouchat, ale spíše jestli to dokážu poznat (alespoň okoskopicky na ekvalizéru). No, občas jo… (i ušima, občas :)

Schválně, takový Béďa na Smetaně – já mám nejradši Vltavu a Vyšehrad. Tam je dynamika zcela jasná a minulý týden jsme si to s Alčou ověřili (a snad poprvé trochu vychutnali) na bednách. Na to někdy musíme zajít do opery.

Dalším krásným příkladem je hudba k filmu Limonádový Joe – já mám strašně rád hlas Miloše Kopeckého, ty dvě písničky, co tam zpívá. Ale celkově mě nahrávka (mile) překvapila. Resp. podtrhla se a mám ji o něco radši…

Ravel – Bolero – to máme na desce a je to krása. Ale super je i nahrávka dirigována Leonardem Bernsteinem – NewYorkská filharmonie – trochu jiné obsazení nástrojů, ale parádní, jak se rozehraje orchestr, prostě se fakt rozehraje.

A pak jsem poslouchal Linkin Park (dřív jsem je měl docela rád, už mě to tak nebere). Nic moc. Anebo rozdíl mezi Slayerama z roku 90 a z roku 2001 je docela velký. Within Temptation jsou na hranici. Nightwish taky. Pro tyhle dvě kapely nemá beztak zesil dost výkonu. Úplně mimo (i slyšitelně) jsou Red Hoti Čili Peppers (ti jsou tím i dost nechvalně známí). Má to výhodu, můžu si je poslechnout v klidu i teď večer. Nahrávka je absolutně lineární a vše má absolutně stejnou energii :)

Dobří jsou staří Black Sabath a docela překvapil (výběr – proto jsem byl mile překvapen) z Nirvany. Kurta máme s Alčou oba rádi a fakt člověka pěkně vtáhl do písničky.

Oblíbení Blink 182, ořezaní, ale to je takový ten pop-punk, tam jsem ani nic nečekal. Ze srandy jsem zkusil i Morčata a jsou na tom podobně.

Susane Vega je dotažená na hranici. I Bjork. I Radůza (ta docela dost). Zuzana Navarová trošku.

A Värttinä je v pohodě :)

No, půlku toho jsem stejně nepoznal slyšitelně, ale jen sledováním ekvalizéru a přes wavesurfer, takže to nebude tak žhavé a stejně oblíbené písničky budu dál poslouchat :)

ale něco na tom je, že…