Audio zápisník – h@d

V pátek jsem se vypravil do Rožnova pro nové gramofonové kablíky. Při té příležitosti jsem si koupil také dvě kila plastelíny. To vše jsem po víkendu vměstnal do naší nc470ky :)

Po drobném bloudění po Rožnově (ach ta nešťastná navigace) jsem byl Renownem donavigován na správné místo setkání. Dostal jsem 4 x 40cm krásného stříbrného kabelu Van Der Hul včetně osmi konektorů. A jako bonus ke kablíkům zdarma krásný akrylátový (myslím) talíř na nc470 a podložku na něj (pod desku). Také jsem dostal několik rad a viděl někoik velmi pěkných přístrojů (nejen gramo). Tedy velmi děkuji!

Začneme plastelínou. Dvě kila se celkem přehledně vměstnaly na „podlahu“ gramofonu a ještě zbyl prostor i pro pohyblivé části. Když už jsem měl gramofon takto rozmontovaný, kompletně jsem ho očistil (původní majitel ho opravdu musel mít ve skříni, protože za těch pár měsíců, co ho máme, byl mnohem zaprášenější) a předělal vývody na cinch s možností připojení gramokablíků rovnou do předzesilovače bez žádných dalších konektorů – prostě na jedné straně kablíku je přenoska a na druhé už phono předzesilovač. Tou zesílený signál už potom povede do zesilovače. Jak známo, tak každý konektor, tedy nedokonalý spoj, znamená ztrátu (více zde).

Poté jsem připravil nové kablíky – na jednu stranu jsem napájel zlacené přenoskové konektory. Rozebral raménko, provlékl nové kablíky a vše sestavil do původního stavu. Protože je původní kabeláž raménka ukončena v trnu, na který se nasazuje (tedy konektor) a já žádné konektory nechci, musel jsem raménko trošku krkolomně protáhnout otvorem v horní desce. S odřenýma ušima se podařilo. Pak jsem musel kablíky poskládat také v prostoru gramofonu (40 cm je hodně a jim se tam nechtělo držet, pořád se cpaly někam ven). Nakonec se (doufám) podařilo kablíky umravnit a schovat. Při zpětné montáži jsem už nasadil nový talíř. Protože je o dost těžší, je potřeba distanční matky pod pružinami vytáhnout na maximum (tak, aby podložka pod pružinou lícovala s koncem šroubu), jinak si talíř po položení gramodesky „lehne“ na horní desku gramofonu a ani se nehne.

[caption id="attachment_119" align="aligncenter" width="300" caption="Opravdu si dost hodně sedne"][/caption]

Následoval kritický poslech:

• My tři (Allanovy sestry) – deska z roku 84 ale nahrávky z padesátých let. Chtěl jsem to zkusit, protože při použití lepšího předzesilovače se u podobné nahrávky přeci jen hlasy zpěvaček trochu projasnily, ale tentokrát se nic podobného nekonalo. Deska nebo nahrávka už vzhledem ke svému stáří víc než pěknou autenticky dobovou hudbu nenabízí.
• Rosa na kolejích (Wabi Daněk) – taky deska z roku 84. Zde jsme měli dojem, že je zpěvák více s námi v pokoji, prokreslenější detaily. Myslím, že nový talíř více uklidňuje – jak rezonance tak otáčky. Je to stabilnější, klidnější. Ale od půlky desky začíná Wabi šišlat, struny nepříjemně plechově cinkají, to se nám nelíbí.

Následoval dotaz na Renowna s popisem problému a blesková odpověď s několika možnými postupy. Doma jsem potom krok po kroku znovu prošel návod na nastavení gramofonu od Rowinga a zjistil, že jsem nasadil přenosku na headshell obráceně. Tedy né hrotem nahoru, ale jsou tam drážky a já věděl, že ji mám dát nakonec. Ale dal jsem ji na ten špatný konec, takže jsem neměl správně efektivní délku raménka. Nicméně žádné další nesrovnalosti v nastavení jsem nenašel. Po zkoušce více desek zjišťujeme, že je to markantní šišlání převážně jen na té od Wabiho. Dnes bych chtěl zkusit ještě měřící desku a osciloskop. Ještě věřím v umytí desek – máme vše z bazaru a některé nesou stopy používání.

Následoval tedy další poslech:

• Rosa na kolejích (Wabi Daněk) – šišlání už je lepší, ale stále tam je. No co se dá dělat. Ještě ji můžeme umýt a pak přistoupíme k woodoo :) Z počítače ten Wabi nezní tak pěkně prostorově.
• Thriller (Michael Jackson) – Beat It a Billy Jean jsou perfektní. Tohle už si z pc pouštět nemusím.
• Ďábel z Vinohrad (divadlo Semafor, Suchý, Šlitr) – tak tohle můžeme poslouchat, Šlitr je blíž, skoro v pokoji.
• Skladby pro smyčce (Mozart) – mám dojem, jakoby deska chtěla začít rozlišovat jednotlivé nástroje, možná si to namlouvám (nezvyklý tomu, že slyším více nástrojů), ale jakoby na výškách zněly plechověji.
• Darmoděj a další (Nohavica) – super, příjemné prokreslení.
• Songy a balady (Marta Kubišová) – Marta má zase o něco hezčí, sametovější hlas.

A jaký je tedy verdikt?

Jsme na vážkách. Alena prohlásila, že jestli to takhle půjde dál, tedy že s každou další úpravou bude přibývat desek, na kterých uslyšíme chyby dříve skryté, že radši další upgrade nechce. Souhlasím. Taky se nechci dostat do fáze, kdy budu objevovat a shánět nahrávky, nikoliv hudbu. Raději budu v blahé nevědomosti zkresleně poslouchat to, co máme rádi. Ještě dávám naději ve vyčištění desek. Včera jsme jich pár vyprali, ale stále je velká většina ve stavu, v jakém jsme je koupili. Každopádně zvuk z počítače už přestává být zajímavý (byť je čistší). Rozdíl je jasně patrný. Snad až bude DA převodník, tak se zase síly vyrovnají…

Zatížení gramofonu plastelínou minimálně uklidnilo přenášené vibrace (nejen) motoru. Rozhodně plus, hlavně když dvě kila plastelíny vyjdou asi na 160 korun. Nový talíř podle mě trochu více vyrovnává kolísání otáček a rovněž zklidňuje projev. Ubylo basového dunění. Také plus. Stříbrné kablíky jsou přemrštěné řešení, za tu cenu by se vyplatilo spíše investovat do přenosky, ale do poslechu vnášejí více detailu, jasnější výšky, sametový hlas, kultivované basy. Hodilo by se obligátní „spadla deka“ :) Nevím do jaké míry se jednotlivé úpravy ovlivňují navzájem. Nyní má gramofon potenciál na další úpravy – nová, lepší přenoska by jistě udělala další plus, ale teď už se dostáváme do fáze, kdy nelze koupit něco naslepo a spokojit se s výsledným zvukem. Ještě před tím ale plánuji (snad do konce roku) DIY karbonové raménko.

ps. na závěr:

něměla by mít přenoska AT91 (audio-technica) logo AT?

, 9. Únor 2011 (Středa) , gramofony kabeláž.